11.-12. října 2008
Vojtíkův článek
Akce začala postupným podvečerním příchodem
pozvaných v sobotu 11.10. Zúčastnili se jí Peťa s Hurvajzem, Camrál,
Jim, Strike a Joe. Za vedoucí Puntík a Vojtík. Mám takový pocit, že Joe
dorazil ke klubovně později a zrovna ve chvíli, kdy jsme byli na procházce.
Když zjistil, že vevnitř nikdo není, otočil se a jel domů. Až doma mi
zavolal z mobilu, kde že vlastně jsme… Otázka pro detektivy: proč Joe
nezavolal už před klubovnou? Protože s sebou neměl mobil? Ne. Protože Joe,
protože Ego, protože se mu nechtělo vytahovat mobil z batohu:-)
Jak jsem se tedy již zmínil, vyrazili jsme na
podvečerní procházku s cílem užít si romantický západ slunce. Já jsem
chtěl jít na „bohnickou vyhlídku“, ale Puntík nás protáhl křovisky
až za Bohnický hřbitov, kde sice nebyl tak pěkný výhled (podle mého
vkusu), ale ono to bylo stejně jedno. Počasí se zkazilo, objevily se mraky,
padla mlha… Zpáteční cestu do klubovny jsme si zpestřili zápasem ve
frisbee. Mlha a stmívání vytvořily krásnou kulisu podzimní přírody;
některým z nás se ovšem ještě více zamlouvala atmosféra hororová:-)
„Mezi starým bohnickým hřbitovem a lesíkem nad roklí, která ústí
k pravému břehu Vltavy, jsme tam u altánku nafotili pár strašidelných
fotek oběšenců a míhajících se duchů…“ Po „krvavé“ večerní
hostině jsme nemohli nechat tuto atmosféru jen tak rozplynout a tak jsme si
pustili na dobrou noc film Věc, který jen podtrhl náš spontánní
symbolický rámec výpravy:-) Některé scény na nás nechaly trvalé
následky, takže se nedivte, pokud někdy z našich břich vyleze podivný
nechutný tvor, který se vás bude snažit sníst.
V neděli po snídani jsme byli na bohnické faře zkontrolovat věci,
které jsme následující týden použili na sbírku „Postavme školu
v Africe“ a někteří z nás zavítali na mši do kostela sv. Petra a
Pavla. Pěknou mší jsme zakončili naše rádcovské přespání
v klubovně.
