12. – 14. 12. 2008
Pátek
Sešli jsme se jako vždy na Hlaváku, Vojta měl trošku zpoždění, ale
nakonec jsme všechno stihli a nastoupili do vlaku. Jeli jsme směr Chlumec nad
Cidlinou. Tam jsme přestoupili na vlak, který nás odvezl do zastávky
Kunčice nad Labem. Ostatní čekali na vlak, který je hodí do Vrchlabí. Já
jsem se odpojil na nádraží a zašel jsem navštívit babičku, protože na
faře nebylo téměř žádné nádobí.
Na faře jsem byl s hodinovým zpožděním, všichni už měli vybaleno a
Strike s Jimem spali ve skříni. Když jsem si také vybalil, začal večerní
program – hra v Jirkově režii, kterou jsem díky své únavě a čestému
mikrospánku vůbec nepochopil. Šlo o nakupování pozemků, najímání
vojska a zničení ostatních týmů. Nevím jaká skupina vyhrála, ale já
osobně jsem fandil „opičákům“ nebo jak se jmenovali. Po hře jsme šli
na kutě.
Sobota
… crrr … (zvoní budík). Měli bychom vstávat. Zacvakneme budík a
ješte se trochu prospíme. :-) Spánkové blaho netrvá dlouho a tak vylézáme
ze spacáků. :-(
V rychlosti se nasnídáme, poradíme se o dnešním programu a vyrážíme
na autobusové nádraží. Po cestě mě a Fíkovi neúmyslně odhalila křivky
svého těla neznámá dívka, to bylo znamení na krásně zahájený den. Na
nádraží čekáme na bus, který má buď velké zpoždění, nebo
nejede vůbec.
Při čekání okukujeme (nenápadně) půvabnou slečku, která (jak se po
chvilce dozvíme) čeká na svého přítele. :-(
Konečně přijel autobus, na který čekáme. Sveze nás pár zastávek a my
pokračujeme, jak jinak než vzhůru.
Po cestě hrajeme všichni (někteří nedobrovolně) sněhové války,
pomalu bloudíme a vystupujeme na náš dnešní cíl – Žalý.
Dojdeme i na křižovatku cest, kde vedou i běžkařské trasy.
Zastavíme se.
Společně oslavíme Silvestra (práskneme petardy, obarvíme sníh,
vyplašíme lesní zvěř, smějeme se, atd…).
Před odchodem nafotíme několik uměleckých fotek, a dokonce nafotíme
i pár fotek na náš Bronco kalendář. Jako model stojí polonahý Joe a
Strike.
Všichni je hlasitě povzbuzujeme a tiše obdivujeme. Ale jak se říká:
Pokud chcete být zdraví nebo alespoň chytit zápal plic, sněhová koupel
vám to umožní.
Postupujeme dál a kocháme se krásným počasím. Krátce se zastavíme na
oběd. Bohužel nás ale tlačí čas, a tak já s Fíkem jdeme napřed abychom
nakoupili a začali s přípravou večeře.
Zbytek dorazí cca hodinu po nás. Půlka kluků nám pomáhá připravovat
vánoční hostinu (rybu a „netradiční“ bramborový salát). :-)
Druhá půlka nacvičuje s Vojtíkem vánoční koledy.
Zvonek zvoní. Je prostřeno. Jíst se musí na části. Nejdříve děti,
potom vedoucí. Slušně si nacpeme břich, zazpíváme koledy a vrhneme se
na dárky.
Rozbalování dárků nás vyčerpá natolik, že jdeme brzo na kutě.
Neděle
,,, crrr ,,, Nedá se nic dělat. Pomalu se taháme (navzájem) ze
spacáků.
Jde se na mši. Ostatní uklízí nepořádek v chalupě a pomalu se
balí(me).
Po mši se vrhneme na výrobu pytlíků na Saccula a na přípravu oběda. Po
„O“ se ve spěchu a panice balí a přesunujeme se na nádraží. Po chvilce
tam dorazíme vši.
Cesta utíká rychle. Všichni spíme, až na Jima + Strika (okukují
nějakou slečnu). Hlavní nádraží… Loučení… Pláč… „Hoří oheň
kmene! Bronco! Bronco! Bronco!“