Camrálův skromný článek.
Je tomu už čtvrt století, co existuje náš skautský oddíl Bronco.
Takže dne 11. 9. 2009 sešli jsme se v 18:00 před klubovnou. Byl nás tam dostačující, přímo neurčitelný počet. Šli jsme do klubovny, kde jsme podle plánu přespali. Ale ještě předtím jsme poslouchali vyprávění od Endyho a Raba, kterak náš oddíl zakládali a v prvopočátcích vedli. Zazpívali jsme si taky nějaký historický songy a šli spát. Teda ne tak úplně. Hráli jsme Bang! A nesmím zapomenout připomenout, že první hru jsem vyhrál já s Petrem, kdy jsme představovali: já šerifa a Petr pomocníka šerifa. Teď spát(ky)…
Ráno jsme se zabalili a vyrazili na blíže nepopsatelné nádraží. Sešli jsme se tam s bývalými členy a i s jedním členem budoucím (doprovázel Endyho, aby se v Klokočkách neztratil). Rozdělili jsme se do dvou skupin, ve kterých byli smícháni bývalí vedoucí či členové Bronca se členy současnými…
Dojeli jsme do blíže neurčeného města, teda spíš vesnice. Ve skupinkách jsme ve vlaku řešili otázky historického charakteru. Dostali jsme úkol dojít na nějaký místo. Tak jsme tam po nějaký době došli. Samozřejmě jako druhý (kdyby někdo nevěděl, že byly jenom 2 skupiny tak cajk no ale…).
Na místě proběhl tajný obřad znovupřečtení jmen z ukradené listiny a sbírání autogramů na nový podpisový arch. Poté nás bývalí členové opustili a my zůstali ve skalách. Zahráli jsme si pár her venku a potom jsme se šli ubytovat do jeskyně.
Ráno jsme se vzbudili a dali si krátkou procházku s batohy na zádech švestkovou alejí. Do Prahy jsme se vrátili kolem půl druhý a hned navštívili Burgerkinga s pocitem, že bude Vojtíkova sleva, ale nic. Tak jsou i horší věci. Jako třeba opakovat v každý větě tvar slovesa být. Poté se nás zúčastnil skromný počet (2 – já a Petr) vernisáže k 25letému výročí Bronca.