Čundr
přes Bonanzu a Mrtvé děcko
Pátek
Sešli jsme se cca v 17:40 na autobusovém Nádraží Holešovice. Autobusem
jsme docestovali do určité vesnice, jejíž název bohužel nemohu sdělit
(důvodem rozhodně není to, že bych tuto informaci jaksi vytratil). Po
příjezdu jsme se vydali na Bonanzu. Cestou tam a i v průběhu dalšího dne
jsme hráli hru, jejíž pravidla spočívala v tom, že jsme si nejdříve
jako jednotlivci tipli pannu, nebo orla a vedoucí poté hodil mincí. Pokud
padlo to, co jsme tipli, tak jsme už nemuseli nic dělat. Pokud ale padlo to,
co jsme neurčili, tak jsme museli udělat úkol, který pro nás Puntějš,
nebo Mlýko vymysleli. Kdo byl poslední, dostal čárku. Večer jsme došli
k Bonanze, kde jsme přespali v chatce u skal. Bohužel příchod k Bonanze
nebyl nejpoklidnější, Puntějš se oddělil a tak trochu nám nechtěl
říct, kde to je, tak jsme to hledali. Večer jsme si ještě zahráli
vylepšené městečko Palermo a pak jsme šli spát.
Sobota
Vstávali jsme docela pozdě. Dali jsme si snídani, zabalili jsme se a poté
jsme vyšli směr Mrtvé děcko (převis). Cestou jsme se docela často
zastavovali a hráli jsme různé hry, např. nálet a tu hru ze včerejška.
Šli jsme a šli jsme. Pak jsme si dali oběd. Na oběd jsme se zastavili brzo,
protože už bylo hodně unavených lidí. Jedli jsme chleba s cibulí a
sádlem, prostě skvělý.
Ještě jsme chvíli odpočívali a poté jsme vyšli. Během této cesty až
na vyhlídku Čap jsme hráli další hru. Rozdělili jsme se na dva týmy a ty
se střídali. Vždy jeden vyšel a druhý mu dal cca 5 min náskok.
Zjednodušeně řečeno první tým měl za úkol se schovat někde podél cesty
do dvaceti kroků a druhý tým ho poté objevit. Dávali se body za odhalené
hráče, a když schovaný hráč do dvaceti kroků došel k hráči na cestě.
Skončilo to nerozhodně. Byla to dobrá hra, mě osobně docela bavila.
Z vyhlídky jsme to měli k Mrtvému děcku poměrně blízko, ale protože
nás vedl Puntějš, tak jsme se museli patřičně projít.
Po dlouhé procházce, při které jsme si prošli různá místa, jsme
konečně dorazili k děcku. Někteří jedinci již byli patřičně znaveni,
a proto zpráva že pod převisem už je plno a spát zde asi nebudeme, jim na
morálce rozhodně nepřidala. Na náladě také nikomu nepřidalo, že možná
bude pršet. Tak jsme se rozdělili na dvě skupiny a šli hledat jiný převis.
Naděje na nalezení jiného převisu byla velmi malá. Naštěstí se ukázalo
že Bronkáči mají štěstí opravdu velké. Jedna skupina našla převis.
Přemístili jsme se sem. Zde jsme založili oheň a poté se znovu rozdělili.
Já a Puntějš jsme se vydali s láhvemi pro vodu a zbytek začal vařit
večeři. Co se zde dělo za dobu, co jsme byli pryč nevím. Vrátili jsme se
až za tmy.
Dali jsme si poslední večeři a připravili jsme se na spaní. Trochu jsme
měli obavy z noci, protože jsme viděli, jak se přibližuje bouřka.
Vypadala velká (blesky létali cca v intervalu 5 s). Zbytek večera jsme se
psychicky připravovali na bouřku. Když jsme se ale ráno probudili, tak jsme
si uvědomili, že žádná bouřka nepřišla. Vyhnula se nám.
Neděle
Vstali jsme dříve, než předcházející den. Museli jsme stihnout
autobus, který nám odjížděl cca v 14:00 v nedaleké vesnici, na
vzdálenost si již nevzpomínám. Uklidili jsme a vyšli jsme. Nejdříve jsme
šli, a pak jsme se zastavili…u laviček a stolu, kde jsme si odpočinuli,
nasvačili se a zahráli si městečko Palermo. Po odpočinku jsme znovu vyšli.
Zastavili jsme se až kousek před cílovou vesnicí. Zde jsme si dali oběd a
čekali, protože jsme dorazili brzo. Ještě jsme si zahráli Jungle Speed a po
dvou hrách jsme šli k zastávce. Zde jsme nastoupili do autobusu a odjeli do
Prahy. Dojeli jsme znovu na Nádraží Holešovice. Dali jsme pokřik a rozešli
jsme se.
Výpravy se zúčastnili: Puntějš, Mlýko, Dawe, Einstein, Kaktus, Ondra
Š. a Ondra M.
Zapsal: Dawe
